Otázka, zda je dobré a žádoucí být „dokonalou mámou“, je velmi subjektivní a závisí na mnoha faktorech. V reálném životě totiž neexistuje něco jako dokonalost. A už vůbec ne něco, jako dokonalá matka.
Dokonalost je koncept, který se liší v závislosti na kontextu, kultuře a osobních názorech. V některých filozofických a náboženských tradicích je dokonalost považována za ideál, který je obtížné, ne-li nemožné, dosáhnout.
To jsou ty racionální věty, které jsou přeci logické, že? Nicméně něco hluboko v nás (v některých z nás), nás může vést trošku iracionálním směrem. A tedy tím, že se nevědomě neustále snažíme o to, aby všechno v péči o naše malé poklady a v jejich výchově bylo dokonalé. A tu dokonalost musíme zajistit my – mámy, jinak selháváme.
Často od klientek slýchám, jaké na sebe mají nároky. Tak například:
- Aby měly doma neustále uklizeno, hračky a věci seřazené, poskládané nejlépe dle stupnice barev a velikosti.
- Aby jejich dítě nikdy nebylo nešťastné, aby neplakalo a hlavně, aby nikdy nezažilo to, co jsem v dětství zažívala já (zde si může každý doplnit svoji bolest, křivdu nebo nepochopení, která ho možná doprovází až dodnes).
- Aby se jejich dítě ve společnosti nerozčilovalo a pořád se jen usmívalo.
- Aby měly chuť na sex týden po porodu a nejlépe po šestinedělí vydělávaly desetitisíce měsíčně a mohly pak jezdit na dovolené do luxusních destinací.
ANO, NÁROKY NA NÁS SAMOTNÉ, NA NAŠE DĚTI, NA NAŠI RODINU JSOU RŮZNÉ.
ALE JSOU A PRAMENÍ PRÁVĚ Z NAŠICH DĚTSTVÍ A ŽIVOTŮ PŘED.PORODEM.
Častokrát se snažíme také, aby naše děti měly všechno nejlepší, kvalitní. Kvalitní suroviny, kvalitní jídlo, nejlépe BIO domácí strava a Montessori domškolácká výuka a kroužky se zaměřením na rozvoj intelektu od 3 měsíců – to aby se to naše dítě správně rozvíjelo, nic jsme nezanedbaly.
Dokonalost se v dnešním světě hodně odvíjí od trendů v různých odvětvích – ať je to ve zdravotnictví, kdy se snažíme mít extrémně všechno pod kontrolou, naplánované, namyšlené a jiný porod, než ten HYPNO je selhání. Až po oděvní průmysl přes nejluxusnější merino bavlnu, po kočárek samo jezdící, samo hojdající. Nebo potravinářský přes všechny možné i nemožné doplňky stravy a označení, které zaručují zdravou a vyváženou stravu.
Je toho moc? Zdá se vám to přehnané? Nebo vám to přijde všechno přeci normální a cítíte míru sarkasmu v mém psaní?
Ano, spoustu z těch věcí nahoře je normálních. Každá z nás chceme pro sebe a pro naši rodinu to nejlepší. Nechceme děti krmit chemickými éčkami a nosit zdravotně závadné oblečení či mít doma takové hračky. Většina z nás vědomě přemýšlí nad tím, jak chceme porodit své dítě a dopřát mu po porodu a v příchodu na svět tu nejlepší péči.
Problém není v těch dílčích požadavcích. Problém je přesně v tom, co jsem psala výše. Je toho na jednu ženu s jedním, dvěma někdy třemi a více dětmi prostě MOC.
Já osobně miluju myšlenku hypnoporodu anebo přístup Marie Montessori. Ale sama moc dobře vím, jak moc nás nějaká dokonalá představa o dílčí části výchovy či péče může zaslepit a odpojit od naší přirozenosti a kontextu našich životů.
Honba za dokonalostí v každém aspektu našeho života většinou nabírá exponenciální rychlost. A v tom spočívá to největší nebezpečí.
Co nás teda může potkat na cestě, kdy se budeme neustále snažit naplnit nějaké trendy, nějaké předpoklady „dokonalého“ rodičovství zvenku?
1. Realita vs. očekávání
Snažit se být dokonalou mámou může vést k frustraci a vyhoření. Je důležité mít realistická očekávání a přijmout, že chyby jsou součástí procesu rodičovství. Ale když budeme mít nereálná očekávání a nebudeme brát v potaz i jiné přirozeně se vyskytující možnosti, můžeme cítit nakonec velký pocit selhávání a selhání, pokud nepodáváme/nepodáme výkon, který jsme si vysnily ve své hlavě. To se často stává příčinou silně negativního až traumatického prožití porodního zážitku.
2.Emocionální zdraví
Děti potřebují milující a podporující prostředí, nikoli perfektního rodiče. Věčné klišé, ale je to biologický kód a ten prostě nezměníme. Myslíte si, že naše dítě řeší, zda má značkové oblečení, nejdražší kočárek nebo luxusní novorozeneckou výbavu za X desítek tisíc? Ne. Neřeší. Nejluxusnější výbava pro Vaše dítě jste vy a bohužel je to v dnešní době dost nedostupný luxus. Dítě potřebuje cítit vůni Vaší kůže, vnímat tlukot Vašeho srdce, slyšet Váš hlas. Nepotřebuje nic víc. Až teda na prso nebo láhev s mlékem. Dítě potřebuje hlavně lásku a Vaši vědomou přítomnost.
3.Vztahy
Někdy si myslíme, že když bude mít naše dítě vše z té materiální stránky, nemůže se stát, že by mu v životě něco chybělo, nebo že by bylo nešťastné. Opak je pravdou. Častokrát se z materiálního blahobytu vyklube emocionální a vztahová chudoba. Tím ostatně velmi trpí celá západní společnost. Kvalita vztahu s dětmi je důležitější než snaha o dokonalost materiálního zabezpečení.
4.Péče o sebe
Nezapomínejte na vlastní potřeby. Rodičovství může být náročné a častokrát v té pozornosti na dokonalou péči o naše děti, dokonale zapomínáme na péči o sebe! A nezapomínejte, že vy jste jedna ze základních kamenů veškerého rodinného dění. Ne nadarmo se říká: „Šťastný rodič, šťastné dítě“.
Uff, docela dost informací. Težkých, že? Co teď s tím? V reálu, v praxi?
Což takhle dát si koncept dosti dobré mámy?
Zní vám to lépe? Nebo dokonce povědomě?
Koncept „dosti dobré matky“ (good enough mother) je klíčovým pojmem v teorii vývoje dítěte, kterou formuloval britský psychoanalytik Donald Winnicott. Tento koncept se zaměřuje na roli matky (nebo primárního pečovatele) v raném vývoji dítěte a zdůrazňuje, že dokonalost není nezbytná pro zdravý psychologický rozvoj dítěte.
Důležité aspekty tohoto konceptu zahrnují
1.Dostatečnost místo dokonalosti
Winnicott tvrdí, že matka (nebo pečovatel) by měla být „dostatečně dobrá“ – to znamená, že by měla splnit základní potřeby dítěte a být přítomná, ale nemusí být dokonalá. Děti potřebují, aby jejich matka reagovala na jejich potřeby, ale také je důležité, aby se matka občas nedokázala plně přizpůsobit, což umožní dítěti rozvíjet schopnosti samostatnosti a adaptace.
2. Emocionální bezpečí.
Dosti dobrá matka poskytuje emocionální bezpečí a stabilitu, což je zásadní pro vývoj zdravého sebevědomí u dítěte. Dítě se učí důvěřovat světu a vyvíjet se v prostředí, kde se cítí v bezpečí.
3. Vývoj autonomie.
Když matka nebo pečovatel občas nedokáže splnit všechny potřeby dítěte, dítě se učí, jak se s frustrací vyrovnat a jak se stát samostatným jedincem. Tento proces je klíčový pro rozvoj nezávislosti a schopnosti řešit problémy.
4. Nezbytnost chyby.
Winnicott také zdůrazňuje, že chyby a nedokonalosti v péči o dítě jsou nevyhnutelné a mohou hrát pozitivní roli v jeho vývoji. Učí dítě, jak se vyrovnávat s neúspěchy a frustracemi, což je důležité pro jeho psychologický růst.
Koncept dosti dobré matky tedy podporuje myšlenku, že pro zdravý vývoj dítěte je klíčové, aby matka byla přítomná a reagovala na jeho potřeby, ale není nutné, aby byla dokonalá.
Tímto způsobem se dítě učí nejen základy důvěry a bezpečí, ale také schopnosti samostatnosti a přizpůsobení se světu kolem sebe.
Vy z vás, které jste se dočetly až sem, věřte, že koncept dosti dobré mámy určitě splňujete, kdyby ne, pravděpodobně byste nad mateřstvím ani nepřemýšlely. A tak nezoufejte, nesnažte se honit za nečím nereálným, ať vám nakonec ten unikátní čas s miminkem a dítětem neuteče jako písek mezi prsty.
Je důležité si uvědomit, že být dobrou mámou znamená být přítomná, milující a ochotná učit se a růst spolu se svými dětmi.
S láskou, Barbora
Jsem psychoanalytická terapeutka, peer konzultantka Úsměvu mámy a ve své praxi pomáhám ženám zpracovávat bolestivá témata týkající se těhotenství, porodu a mateřství.
Zároveň podporuji ženy v přípravě na životní roli mámy tak, aby mohly přirozeně vytvářet bezpečnou citovou vazbu se svými dětmi a zdravé rodinné prostředí.
Projekt Psychologie mateřství je odrazem mojí životní cesty. Tvořený od mámy pro mámy.
